Ahojky,bavte se

Hailyasan a Róy

Mindanao

Hailyasan? Cože? Co to tu ta holka žblebtá? Hm, je mi to jasný, právě se vrátila z hospody, nejspíš maj zavíračku. Ale vona vypadá tak střízlivě…

Mino: Coooooo?

Dívka: Hayliasan není jen město, ve kterém právě jste. Hayliasan je všechno kolem.

 Je to duše nás, mrtvých.

Judy: Kolikátýho že dneska je? Mám pocit že není apríl...

Neřeknu vám jakto, ale tý neznámý sme uvěřili. Mluvila tak...

Patrick: Heeeeej, Mino, se prober! Evidentně sme skásli někde ve městě plnejch mrtvejch a nevypadá to, že tahleta pěkná mrtvá kost by nás chtěla pustit.

Už vím, co mi přišlo divný. Ruby celou tu dobu mlčela. Naše mluvčí teď hezky drží pec, zrovna kdy to nejmíň potřebujem...

Jesicca: Ruby? Si v poho?

Ruby? Ruby! Kde ta holka vězí?! Sakra

Ruby: Heeeeh?!

No jo, to jí je podobný. Místo aby podtrhla dramatickou náladu, si tamhle hoví na chodníčku s Davidem a dávaj si čouda. Já chci taky!

David: Se nedá.

Jesicca: Nedá se co?!

David: No tohle všecko. Vydržet to.

Někdy si říkám, jestli David nemá problém s mluvením. Ale podstatě to všechno vystihl...

Judy: No hele parto, nerada to říkám, ale místo toho, abysme se tu váleli na chodníku a pokuřovali, bysme se měli trochu zamyslet, páč mám takovej pocit, že ten Hyaliaasna či co, není moc rád vzhůru...

Dívka: Hayliasan byl probuzen naposled před sto lety. A nedopadlo to nejlépe...Pro živé.